Pension * * *   Pension * * *   Pension * * *   Pension * * *   
 


     Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Benediktini se řídí Řeholí neboli jakousi ústavou, kterou pro ně sepsal v 6. století sv. Benedikt z italské Nursie. Život tohoto řádu nejlépe vystihuje tradiční benediktinské heslo modli se a pracuj.

Historie
Klášter byl založen roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem († 997) a knížetem Boleslavem II. Pobožným († 999). Byl to první mužský klášter na českém území vůbec. V 11. století byl za opata Menharda postaven v Břevnově první kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Později byl na stejném místě, kde stál starší románský kostel, postaven prostornější kostel gotický. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek.

Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce za opata Tomáše Sartoria († 1700) a pak zvláště v první půli 18. století za opata Otmara Zinka († 1738). Ten najal přední stavitele a umělce doby, jakými byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi, Petr Brandl, Karel Josef Hiernle a další. Jejich prací pak vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Ambiciózní plán založit v přestavěném Břevnově v 18. století šlechtickou akademii ztroskotal.

Současnost
Pohnuté byly dějiny kláštera ve století dvacátém. V roce 1950 byl břevnovský klášter stejně jako ostatní kláštery komunistickou vládou zabrán. Opat Anastáz Opasek († 1999) byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Klášter během komunistické éry značně zchátral. Obnovené benediktinské komunitě se za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce 1993 — břevnovské opatství bylo při té příležitosti papežem obdařeno čestným titulem »arciopatství«. Papež Jan Pavel II. pak v roce 1997 břevnovské mnichy při své návštěvě v České republice také osobně navštívil. V roce 1999, po smrti Anastáze Opaska, stanul v čele kláštera jako převor-administrátor Prokop Siostrzonek. V posledních letech se pokračuje s opravami celého komplexu a život kláštera vrůstá do života pražského Břevnova na začátku 21. století.

Lokalita
Ulice: Markétská 28/1
Čtvrť: Praha 6
GPS: N: 50°5'5.28, E:14°21'24.12


Prohlídky
Pro návštěvníky je zpřístupněna barokní bazilika sv. Markéty, románská krypta z 11. století a barokní prelatura s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut.

letní čas -sobota a neděle: 10.00; 14.00; 16.00 zimní čas - sobota a neděle: 10.00; 14.00

Klášterní zahrada
Stávající podoba klášterní zahrady je výsledkem celkové barokní úpravy areálu K. a K. I. Dietzenhofery a dílčích úprav pozdějších.

Klauzurní, tj. dolní část, v níž jsou stojí samotný objekt kláštera (projekt rekonstrukce této části je připravován), je veřejnosti přístupná:

so a ne 5:30 do 20:30
po - pá 5:30 do 8:00 a od 17:00 do 20:30

V ostatní době pouze v rámci prohlídky s průvodcem (její součástí je i pavilon zvaný Vojtěška, podle legendy místo setkání sv. Vojtěcha a knížete Boleslava při založení kláštera).

Tzv. horní sad (severně od kláštera, nad klauzurní částí) je otevřen stále.

Vstupné:
dospělí 50 Kč / děti 30 Kč
Břevnovský klášter
Výlety
 
  pict Břevnovský klášter pict Interiery pict Vojtěšská studánka pict Klášterní šenk
          © Web Design 2011